Probíhá test

Právem myslivosti je dne zákona o myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,

Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle zákona č. 23/1961 Sb., o myslivosti a předpisů vydaných k jeho provedení.

Právo myslivosti jest oprávnění zvěř chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté.

Držitel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav a povrch těla.

Uživatel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány, jde-li o zajíce a divoké králíky, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř pernatou, oči a tělní otvory.

Střelec provede na místě soustředění ulovení zvěře její veterinární prohlídku. Při této prohlídce zejména posoudí výživný stav, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, vnitřní orgány a zvěřinu, jde-li o husy a kachny, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř srstnatou nespárkatou, oči a tělní otvory.

uživatelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána

uživatelem honitby je držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

uživatelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata

Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel orgán státní správy myslivosti na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může uživatel honitby povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje držitel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Držitel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 5 let od skončení jejich platnosti.

krůta od 1. října do 31. prosince, krocan od 15. března do 15. dubna

krocan a krůta od 15. března do 15. dubna a od 1. října do 31. prosince

krocan a krůta od 1. října do 31. prosince, pouze krocan též od 15. března do 15. dubna

vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě

Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 150 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 150 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Myslivecká stráž a předseda mysliveckého spolku jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v do

Myslivecký spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě způsobila zvěř pouze tehdy, pokud je zvěř při způsobování škody řádně zadokumentována. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 40 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 40 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 45 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout.

Vykonává-li právo myslivosti spolek je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích způsobila zvěř. Jeho členové ručí za závazek k náhradě škody do výše svého majetku. U škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Do 20 dnů od uplatnění nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 20 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo vyčíslil výši škody, může poškozený ve lhůtě 5 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

vyhláškou č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti

vyhláškou č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

vyhláškou č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu

Každý kus ulovené zvěře musí být označen lístkem o původu zvěře. Plomba se nesnímatelným způsobem připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině.

Každý kus nalezené i nezužitkovatelné zvěře spárkaté musí být označen plombou a musí být vystaven průkaz o původu zvěře. Plomba připevní za Achillovu šlachu na pravé přední končetině ulovené spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro.

Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.

kachna divoká, polák velký a polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu.

kachna divoká od 15. září do 1. listopadu, polák velký od 30. září do 31. prosince a polák chocholačka od 1. září do 30. Listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu v sobotu a v neděli.

kachna divoká od 1. září do 30. listopadu, polák velký a polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu

V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje:
– vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, nebo jejich mláďata,
– vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
– vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody,
– zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
– vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky nebo po vydání povolení nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.

V zájmu zachování druhů zvěře se povoluje:
– vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, nebo jejich mláďata,
– vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
– vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí,
– zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti,

V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje:
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti nebo honebního společenstva vypouštět do honitby zvěř, která byla chována v zajetí,
– bez povolení orgánu státní správy myslivosti nebo honebního společenstva vypouštět do honitby zvěř získanou křížením zvířat a zvěře.

daněk skvrnitý - daněk a daněla od 16. srpna do 31. prosince a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

daněk skvrnitý - daněk a daněla a daňče od 16. srpna do 31. prosince S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

daněk skvrnitý - daněk od 16. srpna do 31. prosince a daněla a daňče od 16. srpna do 31. března. S výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti, kde je stanoveno, že celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

Myslivecké plánování upravuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti a o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohy plánu tvoří podle povahy honitby zejména: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou.

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou, plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohou plánu podle povahy honitby jsou zejména: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, porovnání vypracovaného plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby a závěry

Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 245/2001 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující lov zvěře včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se skládá z těchto částí: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch.

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovate

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný v domácnosti držitele. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje uživatel honitby. Držitel loveckého dravce by měl mít složeny sokolnické zkoušky. Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které složily myslivecké zkoušky. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který je vycvičen k lovu. Lovecký dravec musí být uvázán vždy za jednu končetinu. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace. Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě.

Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; vždy musí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné po udělení výjimky ze základních podmínek zákona o myslivosti. Držitel loveckého dravce musí mít složeny myslivecké zkoušky a být členem mysliveckého spolku. K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá požadavkům držitele. Lovecký dravec musí být uvázán, pouze pokud není svým držitelem stoprocentně ovládán. Loveckého dravce lze na místo lovu dopravovat v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.

Myslivecká stráž je oprávněna zejména:
– zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích.
– usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží.
– usmrcovat pytlačící kočky, potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu;
– hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).

Myslivecká stráž je oprávněna:
– zadržet ke zjištění totožnosti neznámou osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výstrojí, a jsou-li neznámy, odevzdat je orgánu policie. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.
– usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se vztahuje na psy ovčácké i když se nevzdálí-li se od stáda více než 200 m
– usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší budovy,
– hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky),
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
– ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za trestné činy podle zvláštního právníh

Myslivecká stráž je oprávněna:
– zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích17) v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie"),
– odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř srstnatá
– zvěř pernatá

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř užitková:
– srstnatá
– pernatá
– zvěř škodlivá (škodná)
– srstnatá
– pernatá

zvěří se podle zákona o myslivosti rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů.
Základní rozdělení:
– zvěř, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů, dále se dělí na:
– savce
– ptáky
– zvěř, kterou lze obhospodařovat lovem, dále se dělí na:
– savce,
– ptáky

Vlastník činí účinná opatření k zabránění škod působených zvěří. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku i nájemce honebního pozemku. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří jsou určitým způsobem omezená.

Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Uživatel honitby činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající uživateli hjonitby provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy,
– zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

muflon – muflon, muflonka a muflonče od 1. srpna do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

muflon - muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince a muflonče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

muflon - muflon od 1. srpna do 31. prosince, muflonka a muflonče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit muflona, pokud byla pro něho zřízena obora a byly pro něho v daném roce určeny minimální a normované stavy.