Probíhá test
Skupina II
Strana
2
/2
Načítám obsah
Test
1. Ustanovení myslivecké stráže:
(3 body)
Uživatel honitby je povinen na každých 200 ha navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh se předkládá do 20 dnů od uzavření nájemní smlouvy.
Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.
Držitel honitby je povinen pro každých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže.
2. Který zákon upravuje myslivost v ČR?
(3 body)
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 23/1962 Sb. o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
3. Doba lovu zajíce polního a bažanta obecného odchytem:
(3 body)
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. listopadu do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. listopadu do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do konce února. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 15. ledna do 1. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. března.
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.
4. Doba lovu holuba hřivnáče:
(3 body)
od 1. října do 31. října
od 1. srpna do 31. října
od 1. září do 31. listopadu
5. Plány mysliveckého hospodaření.
(2 body)
Myslivecké plánování upravuje zákon 449/2001 Sb., o myslivosti a o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohy plánu tvoří podle povahy honitby zejména: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou.
Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující ochranu zvěře, cílevědomý chov a lov zvěře, včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se může skládat z těchto částí: plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou, plán chovu a lovu pro zvěř drobnou, plán lovu ostatních druhů zvěře, plán péče o zvěř, plán společných lovů zvěře, plán počtu loveckých psů. Přílohou plánu podle povahy honitby jsou zejména: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, porovnání vypracovaného plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby a závěry
Myslivecké plánování upravuje VYHLÁŠKA č. 245/2001 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je písemně vypracovaný záměr uživatele honitby, jak bude od 1. dubna do 31. března roku následujícího v honitbě myslivecky hospodařit. Plán obsahuje cíle uživatele honitby zajišťující lov zvěře včetně vývojových stádií zvěře.
Plán podle povahy honitby se skládá z těchto částí: výsledky sčítání zvěře, měsíční hlášení o plnění plánu, evidence výše škod způsobená zvěří v předchozím období na lesních a zemědělských porostech, výsledky porovnání kontrolních a srovnávacích ploch.
6. Povinnosti myslivecké stáže.
(3 body)
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy,
– zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.
Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
7. Která vyhláška Ministerstva zemědělství upravuje doby lovu jednotlivých druhů zvěře a pojednává o bližších podmínkách provádění lovu?
(3 body)
VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č . 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů
VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č. 33/1951 Sb. , o době lovu zvěře spárkaté a zajíců
VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1961 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění pozdějších předpisů
8. Který zákon pojednává o střelných zbraních a střelivu?
(3 body)
zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
9. Jaké jsou základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny?
(2 body)
Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Ochrana podle zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu.
Ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny se nevztahuje na zvláště chráněné živočichy. Ochrana zvláště chráněných živočichů vyplývá ze zákona o ochraně zvláště chráněných živočichů a úkolech orgánů ochrany přírody na úseku zvláště chráněných živočichů.
Ochrana zvláště chráněných živočichů je zajištěna stanovením základních podmínek, kterými jsou:
– zákaz zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená,
– zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená,
– zákaz vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace,
– používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
– pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
– provádět chemický posyp cest,
– měnit dochované přírodní prostředí.
10. Kontrola ulovené zvěře:
(3 body)
Každý kus ulovené zvěře musí být označen lístkem o původu zvěře. Plomba se nesnímatelným způsobem připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině.
Každý kus nalezené i nezužitkovatelné zvěře spárkaté musí být označen plombou a musí být vystaven průkaz o původu zvěře. Plomba připevní za Achillovu šlachu na pravé přední končetině ulovené spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro.
Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Plomba se nesnímatelným způsobem (zatažením na nejzazší místo) připevní za Achillovu šlachu na libovolné zadní končetině ulovené nebo jinak usmrcené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře. V případě neuskutečnitelnosti takového připevnění se plomba připevní za některé žebro hrudního koše spárkaté zvěře. Pro označení spárkaté zvěře lze využít pouze plomby a lístky o původu zvěře vydané příslušným orgánem státní správy myslivosti.
11. Mezi povinnosti uživatele honitby patří
(3 body)
Povinnosti uživatele honitby:
– uživatel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
– uživatel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
– uživatel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v zákonu o myslivosti a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
Povinnosti uživatele honitby:
– pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
– provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat.
– zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby.
Povinnosti uživatele honitby:
– v polních honitbách pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí,
– po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, činit potřebná opatření k záchraně zvěře.
– provádět v hospodářském roce dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
12. Co jsou nehonební pozemky?
(3 body)
nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k chovu zvěře v oborách,
nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.
13. Povolenka k lovu.
(2 body)
Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel orgán státní správy myslivosti na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může uživatel honitby povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
Povolenky k lovu vydává a podepisuje držitel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Držitel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 5 let od skončení jejich platnosti.
14. Jak se zachází s ulovenou zvěří?
(3 body)
Držitel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav a povrch těla.
Uživatel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány, jde-li o zajíce a divoké králíky, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř pernatou, oči a tělní otvory.
Střelec provede na místě soustředění ulovení zvěře její veterinární prohlídku. Při této prohlídce zejména posoudí výživný stav, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, vnitřní orgány a zvěřinu, jde-li o husy a kachny, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř srstnatou nespárkatou, oči a tělní otvory.
15. Jaké jsou kategorie zbraní a střeliva podle zákona o střelných zbraních a střelivu?
(1 bod)
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
– zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
– zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
– ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
– střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.
Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.
16. Který zákon pojednává o ochraně zvířat proti týrání?
(1 bod)
vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování
zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě
17. Právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti.
(1 bod)
Mezi předpisy patří:
– Nařízení Rady č. 91/3254/EHS, zakazující ve Společenství používání nášlapných pastí a dovoz kožešin a výrobků z určitých druhů živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k odchytu používané nášlapné pasti nebo jiné způsoby, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy chytání zvěře do pastí,
– Nařízení Rady č. 97/338/EHS, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi,
– Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 2569/EHS, o zjišťování toxinů v rybách,
– Směrnice Rady č. 369/56/EHS, o ochraně volně žijící zvěři v honitbách,
– Nařízení Rady č. 789/2/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu.
Mezi předpisy patří
– Nařízení Rady č. 459/96/EU, o chráněných vodních živočiších a vodním ptactvu, jeho lovu a používání léčivých přípravků,
–Směrnice Rady č. 62865/HS/EU, o ochraně přírodních stanovišť ptáků,
– Nařízení Rady č. 9537/EHS/2, zakazující ve společenství lov zvířat nestandardním způsobem.
18. Doba lovu králíka divokého:
(3 body)
od 1. listopadu do 1. prosince
od 1. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy
od 31. listopadu do 31. prosince. Celoročně lze lovit králíka divokého v oplocených vinicích. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy
19. Co může být důvodem k usmrcení zvířete podle zákona na ochranu zvířat proti týrání?
(1 bod)
Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– přemnožení určitého druhu zvířat,
– zvýšená agresivita zvířete chovaného v domácím chovu,
– vysoké stáří chovaného zvířete,
– zrušení chovu určitého druhu zvířat,
– rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.
Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– insolvence chovatele zvířete,
– regulování populace zvěře chovatele,
– přestěhování chovatele do podmínek neumožňujících chov zvířete,
– výskyt alergie člena domácnosti chovatele na chované zvíře.
Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,
– slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
– bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
– ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
– regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat,
– uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů.
20. Doba lovu bažanta obecného, kohouta a slepice:
(3 body)
kohout od 1. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 1. února.
kohout i slepice od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta od 16. října do 31. ledna a slepici od 1. října do 31. prosince. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března.
kohout od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března. Doba lovu s využitím loveckého dravce je pro bažanta obecného od 1. září do 31. prosince s výjimkou části honitby, která je bažantnicí, nebo samostatné bažantnice, v níž lze lovit bažanta obecného s využitím loveckého dravce od 1. září do 31. ledna. Na stejném honebním pozemku lze lovit bažanta obecného pouze dvakrát v roce. Omezení se nevztahuje na lov bažanta obecného loveckými dravci a na lov bažanta obecného v bažantnicích.
Vyhodnotit test
Ukončit
Dokončit
Strana
2
/ 2
OK
ANO
NE
Čekejte
Uloženo
0%