Probíhá test

nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

nehonebními pozemky jsou - zemědělské nebo lesní pozemky mimo zastavěné území, dále sady, zahrady a školky i když nejsou řádně ohrazené, letiště s nezpevněnými plochami, pozemky sloužící k chovu zvěře v oborách,

nehonebními pozemky jsou – pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím valné hromady honebního společenstva, sady, zahrady a školky, které majitel za nehonební prohlásil, náměstí, návsi a ulice v intravilánu obce.

Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

Uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v minimálním stavu zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.

Lovci v honitbě jsou povinni zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

od 1. října do 31. října

od 1. srpna do 31. října

od 1. září do 31. listopadu

Ministerstvo zemědělství:
– rozhoduje ve věcech opatření k zachování druhů zvěře,
– rozhoduje ve věcech dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře,
– řídí výkon státní správy myslivosti,
– organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
– vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
– dbá na zachování druhů zvěře,
– pověřuje některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí ,
– pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře,
– pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu a zkoušek z myslivosti,
– zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek ,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti.

Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech:
– souhlasu s chovem zvěře v zajetí,
– omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách,
– vymezení oblastí pro chov zvěře,
– prohlášení dalších pozemků za nehonební,
– povolení použití dravců jako loveckých,
– uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru,
– poskytování finančních příspěvků.

Ministerstvo zemědělství:
– vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře,
– organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře,
– určuje termíny sčítání zvěře,
– zpracovává statistická hlášení o myslivosti,
– podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
– spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
– provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků.

bažantnicí je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

bažantnicí je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

bažantnicí jsou zemědělské pozemky, popřípadě lesní, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jako bažantnice musí být uznané orgánem státní správy myslivosti

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je krajský úřad v přenesené působnosti. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo vnitra. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo zemědělství. Na území krajů a na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo obrany. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo zemědělství.

Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 150 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 150 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Myslivecká stráž a předseda mysliveckého spolku jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Myslivecká stráž a myslivecký hospodář jsou oprávněny usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č . 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č. 33/1951 Sb. , o době lovu zvěře spárkaté a zajíců

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1961 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění pozdějších předpisů

jezevec lesní od 15. září do 30. listopadu

jezevec lesní od 1. září do 30. listopadu. V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze jezevce lesního lovit celoročně.

jezevec lesní lze celoročně lovit.

Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - k výkonu zaměstnání nebo povolání B - ke sportovním účelům, D - k loveckým účelům.

A - k podnikatelským účelům, B - ke vlastním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zájmové činnosti nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.

Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - ke sběratelským účelům, B - ke sportovním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zaměstnání nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji honební společenstvo ve spolupráci s mysliveckým spolkem, je-li uživatelem honitby a orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

jakostní třídou honitby je stupeň její úživnosti, který stanoví orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s honebním společenstvem a uživatelem honitby

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

Honitba je tvořena nesouvislými honebními pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se nemusí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 50 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýk

Honitba je tvořena souvislými pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se musí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Do honitby budou začleněny i souvislé pozemky, mezi kterými je překážka v pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 250 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 150 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

srnec od 16. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

srnec od 15. května do 30. září, srna a srnče od 1. září do 31. prosince.

srnec od 16. května do 30. září, srna od 1. září do 31. prosince a srnče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

zákon č. 239/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 66/1961 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

celoročně

od 1. července do konce února

od 1. července do konce března

havran polní, krkavec velký

vrána obecná, racek chechtavý

káně lesní, káně rousná

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
– kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
– požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
– usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g).

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– připravuje plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbá o jeho dodržování,
– dozírá, aby se právo myslivosti vykonávalo podle zásad řádného mysliveckého hospodaření a bylo v souladu s předpisy o myslivosti,
– provádí též potřebná opatření k záchraně užitkové zvěře, zejména hnízdících koroptví a bažantů.

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní.

kachna divoká, polák velký a polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu.

kachna divoká od 15. září do 1. listopadu, polák velký od 30. září do 31. prosince a polák chocholačka od 1. září do 30. Listopadu. Společným lovem "na tahu" lze lovit kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu v sobotu a v neděli.

kachna divoká od 1. září do 30. listopadu, polák velký a polák chocholačka od 1. září do 30. listopadu

Myslivecká stráž je oprávněna zejména:
– zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výzbrojí, popřípadě se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních předpisů nosit zbraň i na honebních pozemcích.
– usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží.
– usmrcovat pytlačící kočky, potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu;
– hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).

Myslivecká stráž je oprávněna:
– zadržet ke zjištění totožnosti neznámou osobu, kterou přistihne při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě s loveckou výstrojí, a jsou-li neznámy, odevzdat je orgánu policie. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.
– usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se vztahuje na psy ovčácké i když se nevzdálí-li se od stáda více než 200 m
– usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší budovy,
– hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky),
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
– ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za trestné činy podle zvláštního právníh

Myslivecká stráž je oprávněna:
– zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích17) v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen "policie"),
– odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň