Probíhá test

kamzík horský - kamzík, kamzice od 1. října do 30. listopadu, a kamzíče od 1. srpna do 31. března,

kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. srpna do 30. listopadu

kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 30. listopadu

od 1. listopadu do konce března

od 1. listopadu do konce února. V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze celoročně lovit kunu lesní a kunu skalní

lze celoročně lovit

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Honební společenstvo, i když není uživatelem honitby, je povinno vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení Ministerstvu zemědělství pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.

Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Honební společenstva v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své honitby a tato hlášení předávají ke statistickému zpracování Ministerstvu zemědělství.

Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování. Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. ledna do 31. prosince

od 1. listopadu do konce února

držitelem honitby je osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána

držitelem honitby je myslivecký spolek, kterému byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba pronajata

držitelem honitby je osoba které byla rozhodnutím valné hromady honebního společenstva pronajata

od 1. listopadu do 31. prosince

od 16. listopadu do 31. prosince

od 16. října do 31. prosince

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní - kategorie A (dále jen "zbraně kategorie A"),
– zbraně podléhající povolení - kategorie B (dále jen "zbraně kategorie B"),
– zbraně podléhající ohlášení - kategorie C (dále jen "zbraně kategorie C") a
– ostatní zbraně - kategorie D (dále jen "zbraně kategorie D"),
– střelivo do zbraní kategorií A až D, které není zakázané (dále jen "střelivo").
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, kterých jsou nebo mají být jejich součástí.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– střelné zbraně, kategorie A,
– palné zbraně, kategorie B,
– plynové zbraně, kategorie C,
– paintbalové zbraně na principu plynové zbraně, kategorie D,
– mechanické zbraně, kategorie F
– signální zbraně.

Zbraně a střelivo se pro účely zákona o zbraních rozdělují na:
– zbraně podléhající registraci, kategorie A,
– hlavní části zbraně, které nejsou vyjmuty z registračního režimu podle zákona o zbraních, kategorie B,
– zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku,
– vojenské zbraně určené k používání v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, kategorie C,
– lovecké zbraně, určené k loveckým účelům, kategorie D,
– sportovní zbraně určené ke sportovním účelům, kategorie F,
– historické zbraně vyrobené nejpozději v roce 1890.

vyhláškou č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti

vyhláškou č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

vyhláškou č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
– kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
– požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
– usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g).

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– připravuje plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbá o jeho dodržování,
– dozírá, aby se právo myslivosti vykonávalo podle zásad řádného mysliveckého hospodaření a bylo v souladu s předpisy o myslivosti,
– provádí též potřebná opatření k záchraně užitkové zvěře, zejména hnízdících koroptví a bažantů.

Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn:
– prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
– zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
– navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
– vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní.

Uživatel honitby je povinen na každých 200 ha navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh se předkládá do 20 dnů od uzavření nájemní smlouvy.

Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné.

Držitel honitby je povinen pro každých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže.

vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem honebního společenstva, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, valná hromada honebního společenstva povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem nájemce honitby, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, členská schůze mysliveckého spolku povolí příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích, které jsou oploceny, na vinné révě způsobeným zvěří, jakož i na vysokorostoucích plodinách. O tom, která plodina je vysokorostoucí rozhoduje uživatel honitby. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklízených v době strádání zvěře a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 10 % jedinců. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích honebních, zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách sklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na nehonebních pozemcích. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození je

Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - k výkonu zaměstnání nebo povolání B - ke sportovním účelům, D - k loveckým účelům.

A - k podnikatelským účelům, B - ke vlastním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zájmové činnosti nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.

Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin A - ke sběratelským účelům, B - ke sportovním účelům, C - k loveckým účelům, D - k výkonu zaměstnání nebo povolání, nebo E - k ochraně života, zdraví nebo majetku.

Chovatel je povinen
– pravidelně vypouštět zvěř chovanou v oborách do přilehlých honiteb
– zajistit podávání zvěři v okolních honitbách léčebné přípravky
– bránit vzniku a šíření nákaz v honitbách
– tlumit psi a lišky na svých pozemcích a tím zajistit omezení šíření vztekliny

Chovatel je povinen
– bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat, poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,
– podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen podle jeho pokynů,
– zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni, uchovávat doklad o očkování po dobu platnosti očkování a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři,
– dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropské unie

Chovatel je povinen
– chovat zvěř způsobem, v prostředí a podmínkách tak, aby nestrádala a podmínky byly srovnatelné s přírodními,
– v případě podezření ze vztekliny v okolních honitbách zajistit neprůchodné oplocení pozemků, na kterých chová skot,
– pokud chová zvěř, zajistit jejich pravidelné vypouštění do honitby za účelem oživení genofondu.

výr velký

puštík obecný, kalous pustovka

sova pálená

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji honební společenstvo ve spolupráci s mysliveckým spolkem, je-li uživatelem honitby a orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

jakostní třídou honitby je stupeň její úživnosti, který stanoví orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s honebním společenstvem a uživatelem honitby

jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je krajský úřad v přenesené působnosti. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo vnitra. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo zemědělství. Na území krajů a na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo obrany. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo zemědělství.

Při společném lovu je stanoven pro prvních pět střelců a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých deset střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu, pro druh zvěře, který má být loven.

Při společném lovu je stanoven pro první tři střelce a pro každých dalších i započatých pět střelců jeden lovecký pes se zkouškou z výkonu.

myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě.

pro účely zákona o myslivosti se pojmem myslivost rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,

myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.